Co je zubní sklovina a co dělat, když je prasklá?

Zubní sklovina je nejtvrdší tkáň v lidském těle. Její úloha je jednoduchá, ale kritická: chrání zub před kávou, čajem, kyselými potravinami, teplem, studenem a mechanickým opotřebením. Když se tato vrstva poškodí, zub přestává být chráněný - a to se stává dřív, než si většina lidí uvědomí.

Co je zubní sklovina vlastně?

Zubní sklovina se skládá z 96 % z minerálů, hlavně hydroxyapatitu - krystalické formy vápníku a fosforečnanu. Zbytek tvoří voda a malé množství bílkovin. Je to jako přirozený krychlový pancíř, který pokrývá vrchní část zubu. Není živá, neobsahuje nervy ani cévy, takže když se poškodí, nebolí to hned. Ale to je přesně ten problém: poškození může být velké, zatímco vy to ani necítíte.

Sklovina je tlustá asi 2-3 mm na vrcholu zubu, ale tenká jako papír u zubního hrdla. Její struktura je jako tisíce malých sloupečků - krystalů - které jsou pevně spojené. Když jsou tyto sloupečky poškozené, sklovina ztrácí svoji odolnost.

Proč se zubní sklovina praská?

Praskliny ve sklovině nevznikají z ničeho. Jsou výsledkem opakovaného nebo silného tlaku. Nejčastější příčiny:

• Skřípání zuby (bruxismus) - během spánku můžete cvičit silou až 500 liber na čtvereční palec. To je více než potřebujete k rozdrtění ořechu.
• Studné nebo horké potraviny - rychlé změny teploty způsobují, že sklovina se rozšiřuje a smršťuje. Opakovaně to vytváří mikrotrhliny.
• Prášení nebo kousání tvrdých věcí - led, ořechy, kosti, nebo dokonce křupavé sladkosti mohou vytvořit trhlinu za pár sekund.
• Starejší zuby - s věkem se sklovina přirozeně tenčí a stává se křehčí.
• Chémičky - kyselé nápoje jako limonády, energo drinky nebo ocet v nápojích zředí minerální vrstvu skloviny, což ji činí náchylnější k poškození.

Praskliny mohou být jen několik mikrometrů dlouhé - neviditelné pro oko. Ale už stačí k tomu, aby bakterie pronikly hlouběji, nebo aby se zub začal citlivě reagovat na studené vodu nebo sladké jídlo.

Co cítíte, když máte prasklou sklovinu?

Ne každá prasklina bolí. Některé zůstávají bezpříznakové měsíce, dokud se neobjeví infekce. Ale když se objeví příznaky, jsou jasné:

• Reakce na teplotu - když piješ studenou vodu nebo horký čaj, zub se „vypne“ na pár vteřin.
• Bolest při kousání - zvlášť když kousneš do tvrdého jídla. Bolest může být ostrá, ale přechodná.
• Červené nebo zánětlivé dásně - pokud se prasklina táhne až k dásni, bakterie se mohou usadit v místě, kde se sklovina končí.
• Viditelné čáry nebo škrábanec - někdy se na povrchu zubu objeví tenká, tmavá čára, která se neodstraňuje čištěním.

Nejčastější chyba: lidé si myslí, že když to nebolí, tak je vše v pořádku. Ale prasklina je jako škvíra ve střeše - nevidíte, kde voda teče, dokud se neobjeví plíseň.

Co se stane, když prasklinu necháš být?

Prasklina nezakryje sama sebe. Pokud ji necháš nezachycenou, probíhají tři věci:

1. Bakterie pronikají hlouběji - sklovina je první bariéra. Když je poškozená, bakterie se dostanou do dentinu - vrstvy pod sklovinou. Ten je mnohem měkčí a má nervy.
2. Zub se citlivější - jakmile se bakterie dostanou do dentinu, začneš cítit všechno: studené, sladké, kyselé. To není jen nepříjemné - to znamená, že zub je v riziku.
3. Vzniká káva - když se dentin poškodí, vzniká dutina. A ta se zvětšuje. Bez léčby se může dostat až k zubnímu nervu - a to znamená kořenovou léčbu nebo vytažení.

Podle studie z Journal of Dentistry (2024) 68 % pacientů s prasklou sklovinou, kteří nechodili k zubnímu lékaři, mělo v průběhu 18 měsíců výrazné poškození nebo ztrátu zubu.

Jak zubní lékař zjistí, že máš prasklou sklovinu?

Ne každá prasklina se ukáže na rentgenu. Některé jsou příliš tenké. Lékař používá kombinaci metod:

• Reflexní světlo - speciální lampy zvýrazňují trhliny jako jemné čáry.
• Stylový test - mírně stlačí zub speciálním nástrojem. Pokud zub bolí při určitém směru tlaku, je to indikace praskliny.
• Diagnostický barvivý test - malé množství barviva se nanese na zub. Pokud se barva zadrží v trhlině, lékař vidí přesně, kde je problém.
• 3D zubní sken - u složitějších případů se používá digitální sken, který vytvoří model zubu s přesností na mikrometr.

Nejlepší je, když prasklinu objevíš včas - předtím, než začneš cítit bolest. Proto je důležité chodit na kontrolu každých 6 měsíců, i když nic nebolí.

Jak se prasklá sklovina léčí?

Léčba závisí na hloubce a délce praskliny. Neexistuje jedno řešení pro všechny.

• Mikroplomba - pokud je prasklina jen na povrchu a nezasahuje do dentinu, lékař ji zapečetí kompozitním materiálem. Je to rychlé, nebo bolestivé a trvá 20 minut.
• Korunková vložka - pokud je prasklina větší, ale zub je stále zdravý, může se použít keramická nebo zlatá vložka, která zub stabilizuje.
• Korunka - pokud je prasklina hluboká nebo se táhne pod dásň, zub se pokryje krytem z keramiky nebo zlata. To ho chrání před dalším poškozením.
• Kořenová léčba - pokud se prasklina dostala k nervu, musí být nerv odstraněn a zub vyplněn. Poté se obvykle pokryje korunkou.
• Odstranění zubu - jen pokud je poškození příliš rozsáhlé a zub nelze zachránit.

Nejlepší řešení je vždy předcházení. Pokud máš bruxismus, lékař ti může vyrobit ochrannou náprstníčku na noc. To sníží riziko praskliny o 80 %.

Jak předcházet prasknutí skloviny?

Nejúčinnější metody nejsou drahé - ale vyžadují pravidelnost:

• Používej zubní kartáček s měkkými vlákny - tvrdý kartáček nebo agresivní čištění může poškodit sklovinu.
• Čisti zuby alespoň dvakrát denně - a vždy po jídle, pokud jsi jedl kyselé potraviny. Čekání 30 minut po jídle je klíčové - jinak třešťíš kyselinu do skloviny.
• Užívej fluoridovou zubní pastu - fluorid pomáhá obnovovat minerály v sklovině. V ČR je ve všech běžných pastách.
• Vyhně se kyselým nápojům - limonády, energo drinky, kofeinové nápoje. Pokud je piješ, používej slámku a nepij je pomalu.
• Nepoužívej zuby jako nástroje - neotevírej láhve, nekousni papírové balíčky, nekousni tužky.
• Chraň si zuby při sportu - pokud hraješ fotbal, volejbal nebo jízdu na kole, používej ochranný ústní štít.

Co dělat, když si všimneš praskliny?

Nepřemýšlej. Nečekáš na to, až to bude bolět. Nezakrýváš to čokoládou nebo zubní pastou. Nenecháváš to na náhodu.

Nejprve se podívej na zub v zrcadle. Pokud vidíš tmavou čáru, nebo cítíš bolest při kousání - zavolej zubnímu lékaři. Nejpozději do 7 dní. Pokud máš bolest, nečekáš - jdeš hned.

Pokud si prasklinu všimneš doma a nemůžeš ihned jít k lékaři, vyhýbej se kyselým, sladkým a studeným potravinám. Používej zubní pastu pro citlivé zuby - obsahuje strontium nebo arginin, které blokují nervové kanálky.

Nikdy nezkoušej domácí „léky“ - nekupuj si „zubní lepidlo“ z internetu. Neexistuje žádné bezpečné domácí řešení pro prasklou sklovinu. Pouze lékař může zub zachránit.

Je možné obnovit zubní sklovinu?

Sklovina se neobnovuje. To je důležité. Tělo nemůže vytvořit novou sklovinu. Ale může obnovit minerály - a to díky fluoridu, kalciumu a fosfátům.

Moderní zubní pasty a gely obsahují remineralizační komponenty - jako je CPP-ACP (kaseinový fosfát) nebo nano-hydroxyapatit. Tyto látky pomáhají zubní sklovině „se sebou sama opravit“ - ale jen na mikroskopické úrovni. Nezakrývají praskliny. Pouze zpevňují zdravé oblasti.

Je to jako opravit díru ve stěně špachtlí - nevytvoříš novou cihlu, ale zpevníš okolí, aby se díra nezvětšila.

Co se stane, když zub ztratíš?

Když se prasklina přemění na ztrátu zubu, neznamená to jen špatný úsměv. Ztráta zubu vede k:

• Posunutí sousedních zubů - zuby se začnou pohybovat do prázdného místa.
• Opotřebení protilehlého zubu - ten začne příliš rychle opotřebovávat, protože nemá protiváhu.
• Ztrátu kosti v čelisti - bez zubu se kost začne rozpadat. To ztěžuje pozdější náhradu implantací.

Je lepší udržet původní zub - i s korunkou - než ho nahradit. Většina lidí neví, že implantace je nákladnější a delší než zachránit zub, který máš.

Nezapomeň: zubní sklovina je tvoje první a nejlepší obrana. Když ji poškodíš, neexistuje způsob, jak ji vrátit zpět. Ale můžeš ji chránit - a když se poškodí, můžeš ji zachránit. Stačí chodit na kontrolu, dávat pozor na návyky a nečekat, až to bude bolět.